Zde se nacházíte: Úvodní strana >> Historie
Beskydská obec Tyra je součástí historického území, které se nazývá Těšínsko. Podle nálezů bylo osídleno už 750 - 400 let př. n. l. a to Haltštatským osídlením (nálezy Chotěbuz-Podobora,Komorní Lhotka). Vystřídaly se zde různé kultury, jako např. ve 4.století př. n. l. kultura laténská, ta není doložena, od 1.století př. n. l. kultura púchovská (na severovýchodní Moravě keltská expanze). V období 0 - 400 našeho letopočtu doba římská, v 9. století n. l. rozkvět Velkomoravské říše, v 8. století je dokázána přítomnost Slovanů v těšínském regionu.
V 16. století začínají pronikat do beskydských lesů Valaši. Původní samoty se začínají rozrůstat v osady a z nich pak vznikají nové horské obce. V polovině 17. století byly zakládány obce: Řeka,TYRA, Košařiska. Z původně zalesněných oblastí získávalo obyvatelstvo „klučením“ lesů úrodná pole, na kterých pěstovali obilí, řepu a od r.1757 je písemně dochováno pěstování brambor, kterým se říkalo „zemné jablka“. Původní obyvatelstvo přejímalo zvyky Valachů. Tyra byla jednou z několika salašnických obcí - chovaly se zde ovce, kozy, krávy v salaších, nikam se nestěhovaly za potravou, jak tomu bylo třeba na Košařiskách. Obyvatelstvo se živilo kromě pastevectví i výrobou plátna. Téměř v každé rodině byl tkalcovský stav a plátno na něm utkané bílili na loukách zvaných „bleich“. Museli odvádět daně a to v určený den hraběti Praszmanovi. O zaměstnání obyvatel se dovídáme z tzv. URBÁŘŮ. Zápisy berních povinností jsou vedeny od r. 1619.
Obyvatelé beskydských hor se nazyvají GORALÉ, mají svůj kroj,mluví dialektem slezsko-polským a jejich zaměstnáním je salašnictví. VALAŠI, kteří splynuli s původním obyvatelstvem beskydských hor, žili v Těšíně už před r. 1494, přicházeli z Karpat, Kysúc, Oravy a z polského Živěcka.
Zpracovala: Eva Haltofová podle publikace TĚŠÍNSKO, 1. díl, V.Tomolová,I.Stolařík, J.Štika, 1997
